Viognier je odrůdou bílého vína, která se vyznačuje především produkcí texturovaných aromatických vín s výraznou chutí peckového ovoce; „meruňky a ocel“ jsou často zmiňované přívlastky u této odrůdy. Vůně vína z odrůdy Viognier bývá velmi bylinná s aroma heřmánku, levandule, tymiánu a dokonce také s náznakem borovice. U vyzrálejších a sladších vín se tento silný bylinný profil změkčuje tóny medu.
Odrůda Viognier je velmi náročná na pěstování a není přirozeně schopná produkovat zdravé a spolehlivé výnosy. V 60. letech 20. století utrpěl celý francouzský trh s víny ztráty v důsledku coulure, při které hrozny nedozrávají, předčasně usychají a opadávají.
Bobule Viognieru mají silnou slupku a nízkou kyselost a k řádnému dozrání potřebují velké množství slunce. Zralé hrozny s dostatečným obsahem cukru jsou u této odrůdy nezbytné, jelikož cukr je potřebný pro kvašení, díky kterému se z Viognier odrůdy vyrábí známé silně aromatické víno s obsahem alkoholu okolo 13%. Zároveň však nesmí být hrozny při sklizni přezrálé, protože pak vzniká víno silně alkoholické bez svěžesti, kovovosti a doteku meruňky, což jsou nedílné součásti produkte vín z této odrůdy. Některé silnější a těžší verze prochází kvašením v sudech, někdy se používají sudy z nového dubu, většinou však sudy kovové.
Právě všechny tyto obtíže s vyvážeností podmínek pro Viognier vedou k mnoha pozdním sklizním hroznů. V případě, že vinaři příliš úzkostně čekají, až se v jejich hroznech rozvinou ty pravé příchutě, hladina cukru v bobulích stoupá víc a víc a často nezbyde než sklidit lepkavé hrozny v pozdní sklizni. Vinařství Condrieu i Château-Grillet vyrábí sladké verze jejich vín právě jako doplněk k suchým vínům především v horkých ročnících, které zvyšují výnos i hladinu cukru.